Hezký den. Vítám vás u dalšího dílu seriálu Připravme se na Vánoce. Jeho cílem je povzbudit vás k přemýšlení nad Biblí, konkrétně nad texty, které se týkají příchodu Ježíše Krista na svět.
Včera jsem přemýšlel nad textem z proroka Izajáše, který byl mimo jiné o odmítání Mesiáše. Četli jsme tam: Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolestí, zkoušený nemocemi. (Iz 53,3a ČEP) Dnešní text zachycuje událost právě opačnou, kdy někteří lidé toužili Mesiáše spatřil, a nebáli se kvůli tomu obětovat spoustu času, dlouhou cestu a k tomu dary veliké hodnoty. Budu číst prvních 12 veršů z druhé kapitoly Matoušova evangelia, a to z Českého ekumenického překladu (ČEP).
Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: ‚A ty, Betléme, v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.‘“ Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl: „Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit.“ Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu. Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.
Dnešní text bývá velmi často spojován s šestým lednem, kdy si připomínáme Epifanii, Zjevení Páně, nebo lidově tři krále. V desátém a jedenáctém díle tohoto seriálu jsem psal o narození Ježíše, které si připomínáme o Štědrém dnu. Ježíš se narodil v chudobě, byl vložen do jeslí a nebyl kolem toho žádný humbuk, který obvykle provází narození někoho důležitého. Přesto tato událost nezůstala skryta. Bůh tuto událost zjevoval různým lidem.
Nejprve to byli pastýři, kteří se přišli na vlastní oči podívat, zda je pravda, co jim zvěstoval anděl. Pak to zjevil starému Simeonovi i prorokyni Anně. Ale také to zjevil lidem, o nichž bychom to neřekli. Nějakým mudrcům, mágům kdesi z pohanského východu. A to způsobem, nad kterým mnozí křesťané dnes právem ohrnují nos – vyčetli to z hvězd. Evidentně to nebyli astronomové, spíše nějací astrologové.
Nicméně to byli právě oni, kteří nějak rozpoznali, že se děje něco velikého – narodil se král Židů. Ne nějaký obyčejný král, jakých už v minulosti byly desítky, ale takový, který je hoden toho, aby vyšli ze své zóny komfortu, opustili své jistoty a vydali se do neznáma ho hledat. A to ne proto, aby si s ním udělali selfie, ale aby se mu poklonili. A nešli s prázdnou, právě naopak: obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu.
Tihle mudrci přišli do Jeruzaléma a svým příchodem způsobili poprask. Jak by ne, když přišli s provokativní otázkou: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“
Heroda, aktuálního krále, tato otázka dost vylekala. Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém. Protože věděl, že jemu se žádný potomek nenarodil, došlo mu, že možná půjde o toho tajuplného židovského Mesiáše. Svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit.
Herodes se snažil honem zjistit, jak se to s tím Mesiášem vlastně má a odpověď dostal. Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: ‚A ty, Betléme, v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.‘“
Herodes pak ještě vyzpovídal mudrce a poslal je do Betléma. Mudrce poslal pryč, ale sám nešel, prý ať vše zjistí, dají mu vědět, aby se i on mohl zajít novému králi poklonit. Byla to hezky znějící slova, která však nemyslel vážně, jak o tom budu psát zítra a pozítří.
Mudrci odcházejí do Betléma, ale podle všeho jdou sami. Nikdo z náboženských vůdců, ani nikdo z ostatních Izraelitů s nimi nejde. Přitom věděli, že se něco děje. Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém. Věděli, o čem mluvili oni mudrci, věděli, že Mesiáš by se měl narodit kousek od nich, ale stejně nešli, aby se přesvědčili na vlastní oči.
Už jsem mluvil dlouho, tak je čas dát prostor vám. Kdybyste měli napočítat do tří a odpovědět na otázku, komu z dnešního příběhu jste nejvíce podobni – mudrcům, Herodovi, náboženské elitě, obyčejným lidem – kdo by to byl? Tři, dva, jedna, teď… Máte to? Proč jste si vybrali právě toho, koho jste vybrali? … O tom můžete přemýšlet za chvíli, až skončím, teď ještě chvíli čtěte.
Mudrce, kteří měli touhu i ochotu hledat, Bůh nenechal ve štychu a dovedl je až k cíli. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu.
Nejen Izraelité, ale i pohané nyní věděli, že se Mesiáš opravdu narodil! Bůh se zjevil!
Mudrcové hledali krále, Mesiáše, Spasitele, a našli. Hledáte i vy? Mudrcové obětovali hodně, aby ho mohli najít a uctít. Co jste ochotni věnovat hledání Boha, jeho cesty pro vás nebo pro jeho slávu? Mudrci šli logicky do Jeruzaléma, do hlavního města Izraelského národa. Kam jdete vy, když hledáte Boha? Kam jdou lidé okolo vás?
Dnešní příběh končí tím, že mudrcové rozpoznali, že se nemají vracet k Herodovi, ale mají tajně odejít. A stejně jako poslechli Boží volání skrze znamení hvězd, tak poslechli Boží hlas ve snu a zmizeli hezky po anglicku. A jak uslyšíte v zítřejší epizodě, nebyli sami, kdo v tichosti vyklidili pozice.
Jsme na konci dnešního dílu. Děkuji za to, že jste dočetli až tady. Pokud vás dnes něco zaujalo, budu rád, když se o to, nebo klidně o celý seriál, podělíte s lidmi ve svém okolí.